(Chartu práv a povinností tělesně postižených vydala francouzská Organizace tělesně postižených)
PREAMBULE
Charta práv tělesně postižených vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských práv a Všeobecného zákona o tělesně postižených, vydaného v Paříži v roce 1975.
V souladu s těmito dokumenty má každá tělesně postižená osoba stejná práva a povinnosti, jako kdokoliv jiný. Je tedy potřebné podporovat každou ekonomickou a sociální politiku, která k právům a povinnostem postižených osob přihlíží.
Tělesné postižení vede k omezení pohybové aktivity a taková osoba se stává ve zvýšené míře závislou na okolním prostředí, na svých blízkých i na celé společnosti. Je proto povinností společnosti napomáhat při integraci těchto našich spoluobčanů do normálního života, jaký si sami zvolí. Mají právo začlenit se do společenského života, mají právo na splnění všech přání a tužeb. Těm, kteří chtějí žít v domovech s pečovatelskou službou, má být umožněno vybrat si kvalitní domov, kdy byla plně respektována jejich osobnost. Tělesně postižené osoby mohou využívat i soukromé domy či byty a společnost jim musí dát možnost je přizpůsobit pro pohodlný, nezávislý a bezpečný život.
Odpovědné osoby, které rozhodují o výstavbě domů a bytů, stejně jako výstavbě veřejných komunikací, mají za povinnost vytvářet co nejpříznivější podmínky pro seberealizaci, bezpečnost a sebevědomí postižených osob.
Článek 1
Způsob života - "Každá tělesně postižená osoba má právo na nezávislý výběr způsobu života a místa, kde chce žít".
Článek 2
Rodina a okolí - "Jako každá lidská bytost, tak i tělesně postižená osoba chce milovat a být milována. Má plné právo založit vlastní rodinu, rozvíjet ji a zachovávat a působit na rozvoj rodinných a přátelských vztahů".
Článek 3
Právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc - "Každá tělesně postižená osoba má právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc. Přátelský vztah mezi osobou, která pomoc poskytuje, a osobou, která ji přijímá, musí být založen na vzájemném respektu, důvěře a úctě".
Článek 4
Právo na lékařskou péči - "Postižená osoba má právo na výběr lékaře, ktery má pečovat o její zdraví. Má právo na pravidelnou informaci o osobní situaci a podílet se na všech rozhodováních o sobě".
Článek 5
Bydlení a okolí - "Postižená osoba má plné právo sama se rozhodnout žít a bydlet v místě, odpovídajícím jejím požadavkům a potřebám".
Článek 6
Právo na technickou pomoc - "Tělesně postižená osoba má právo na úplné financování technického vybavení a pomoci nutné pro nezávislý život".
Článek 7
Účast na společenském životě - "Tělesně postiženým osobám musí být umožněná komunikace, pohyb a přístup ke společnosti, vzdělání, úřadům, ekonomickým a profesním aktivitám i k aktivitám ve volném čase a ve sportu".
Článek 8
"Každá tělesně postižená osoba má právo na dostatečný příjem pro zajištění svého pohodlí a spokojeného života".
Závěr:
Tělesně postižené osoby, asociace, sdružení by měly sjednotit své úsilí pro zlepšení vzájemného poznávání a pro to, aby se lépe domohly zajištění svých základních lidských práv, jimiž jsou:
Právo na to, být odlišný.
Právo na důstojný a odpovídající způsob života.
Právo na integraci do společnosti.
Právo na svůj názor a na jeho splnění.
Právo na rovnoprávné občanství a na nezávislý výběr způsobu života i místa, kde chce žít.