Na co lze použít "příspěvek na péči" ??

Příspěvek lze použít pouze na ty výdaje, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory osobě, která je závislá na péči jiné osoby. Může být tedy „spotřebován“ jako úhrada za péči, kterou zajišťuje poskytovatel sociální služby a samozřejmě také na výdaje, které vzniknou pečující osobě, tj. rodinnému příslušníkovi či jiné osobě, která není poskytovatelem sociální služby. Dá se také předpokládat, že oba výše uvedené způsoby bude příjemce kombinovat dle vlastní potřeby a dle individuálně zvoleného způsobu zajištění péče.
Pokud pečovatelské služby poskytuje organizace nebo asistent sociální péče, musí s uživatelem péče uzavřít písemnou smlouvu o poskytování sociálních služeb.


Práva onkol. pacientů


Deklarace na podporu a dodržování práv onkologických pacientů

Preambule
Deklarace byla přijata jednomyslně zástupci všech členských organizací na valném shromáždění
"Asociací evropských lig proti rakovině" v Oslu 29. června 2002.

1. Definice
1.1. Termín pacient je míněn v souvislosti s "využitím zdravotní péče u zdravého nebo nemocného".
Termín "onkologický pacient" je označení "uživatele zdravotní péče, který má nádorové onemocnění nebo obtíže související s rakovinou".

2. Pacienti jako živé bytosti
2.1. Hodnota člověka a jeho práva vyjádřená v mezinárodních dokumentech citovaných výše je dána v systému zdravotní péče a zejména ve vztahu mezi pacientem, zdravotníky a zdravotnickými zařízeními.
2.2. V rámci toho mají všichni pacienti právo na kvalitní život, fyzický a duševní rozvoj, důstojnost, respektování soukromí, vlastní morální, kulturní, filozofický, ideologický, náboženský názor, který nesmí být příčinou diskriminace.

3. Právo na léčení, zdravotní péči a psychosociální podporu
3.1. Nádorově nemocní mají právo na stejnou dostupnost léčby jako ostatní nemocní.
3.2. Medicínské a psychosociální přístupy jsou stejné u nádorově nemocných jako u ostatních nemocných.
3.3. Nádorově nemocní mají právo na přiměřenou úroveň péče, která je dána jak dokonalým technickým vybavením úměrným dostupným zdrojům, tak současnému dostupnému klinickému vzdělání a odborné úrovni v dané zemi a mezilidským vztahům mezi onkologickým pacientem a zdravotníky.
3.4. Nádorově nemocní mají právo na nezbytnou zdravotní péči při svém onemocnění včetně preventivní péče a rehabilitace.
3.5. Nádorově nemocní mají právo na svobodnou volbu a změnu lékařů a zdravotnického zařízení stejného zaměření.
3.6. Nádorově nemocní mají právo konzultovat jiného lékaře v každé situaci.
3.7. Nádorově nemocní jsou léčeni vždy ve vlastním zájmu v souladu s léčebnými postupy a dostupnou technikou.
3.8. Nádorově nemocní mají právo na zabezpečení pokračujícího léčení v jedné i více nemocnicích při střídání s domácím ošetřováním.
3.9. Nádorově nemocní mají právo na léčbu obtíží v důsledku onemocnění podle současných poznatků, na pomoc v terminálním stadiu nemoci a na důstojné umírání.

4. Právo na informace
4.1. Nádorově nemocní mají právo na úplnou informaci o svém zdravotním stavu včetně lékařských vyšetření; o navrhovaných lékařských postupech spolu s riziky a účinky způsobu léčby; o alternativách navržené léčby včetně vyhlídky bez jakékoliv léčby, o diagnóze, výhledu (prognóze a postupu léčby). Rozsah informace vyžaduje pacientův souhlas stejně tak i pro jakýkoliv lékařský postup, výzkum anebo výukovou demonstraci.
4.2. Informace musí být podána pro pacienta srozumitelnou formou a zdravotník se musí přesvědčit, že rozhovor je vnímán s důvěrou.
4.3. Nádorově nemocní mají právo na vlastní žádost informaci odmítnout.
4.4. Nádorově nemocní mají právo rozhodnout, kdo, pokud vůbec, má být ještě informován.
4.5. Nádorově nemocní mají právo znát identitu a odbornost zdravotníků zejména zaměstnanců zdravotnického zařízení. Pacienti mají právo být seznámeni s provozním řádem tohoto zařízení.

5. Právo na seberozhodování
5.1. Nádorově nemocní mají právo v každé situaci na vyjádření souhlasu pro všechny lékařské výkony, pro zařazení do výzkumu nebo do výukového procesu.
5.2. Když nádorový pacient je nesvéprávný, vyžaduje se souhlas zákonného zástupce, ale i pacient musí být přesto informován před rozhodovacím procesem v rozsahu, který umožní jeho stav. Když zákonný zástupce odmítne dát souhlas a lékař je přesvědčen o zákroku v zájmu nemocného, konečné rozhodnutí musí být v souladu se zákonem.
5.3. Jestliže nádorově nemocný je neschopný vyjádřit svůj souhlas po předchozí informaci a jestliže není zákonný zástupce určen pacientem, rozhodovací proces musí zahrnovat, co je známo a také nejširší výběr předpokládaných možností podle přání onkologického pacienta.

6. Právo na mlčenlivost a soukromí
6.1. Všechny informace o nádorově nemocném, zdravotní stav, lékařské posouzení, diagnóza, prognóza a léčení a všechny ostatní informace osobního charakteru musí být důvěrné.
6.2. Nádorově nemocní mají právo přístupu ke svým zdravotním nálezům a záznamům a veškeré další dokumentaci, týkající se jejich diagnózy, léčení a následné péče a k tomu, aby dostali kopii celé nebo části lékařské zprávy.
6.3. Informace mohou být vyčleněny jako tajné, jestliže si to pacient výslovně přeje, nebo jsou-li výslovně zahrnuty zákonně s ostatními ve výzkumných protokolech. Souhlas k přístupu k informacím je nutný při změně lékaře, pro ovlivnění pacientovy léčby nebo pro následující zákrok, ale musí to být jen v naprosto nezbytném rozsahu.
6.4. Všechny osobní údaje o pacientovi musí být vhodným způsobem chráněny.
6.5. Nádorově nemocní mají právo vyžadovat změnu, doplnění, vypuštění nebo upřesnění anebo úpravu dat osobních nebo medicínských, které se jich týkají, pokud jsou nepřesná, neúplná, dvojsmyslná nebo časově neodpovídají dané diagnóze, prognóze, léčení a následné péči.

7. Právo na sociální péči
7.1. Život nádorově nemocných je často provázen během nebo po léčení finančními nebo sociálními problémy. Onkologičtí pacienti mají právo na ekonomické, finanční a sociální služby a podporu.

8. Povinnosti pacientů
8.1. Nádorově nemocní jsou povinni aktivně se podrobit diagnostickým vyšetřením, léčení a doprovodné péči poskytované ošetřujícím personálem a zdravotnickým zařízením po předchozí informaci.
8.2. Nádorově nemocní se musí snažit, aby styk se zdravotnickým personálem a zdravotní péče probíhala v pohodě.

9. Stížnosti
9.1. Nemocní musí mít přístup k informacím a radám umožňujícím jim seznámení se s jejich právy obsaženými v tomto dokumentu. Tam, kde práva nejsou respektována, musí být možnost podat stížnost. K tomu by měla být možnost a způsob uplatnění práva nápravným opatřením nebo jinou formou mimostandardního postupu.

10. Uplatnění
10.1. Seznámení se s právy uvedenými v této deklaraci znamená, že byl naplněn uvažovaný záměr.
10.2. Seznámení se s těmito právy nebude znamenat postih. Při aplikaci těchto práv se pacienti přizpůsobí omezením danými hranicemi lidských práv a v souladu s předpisy danými zákonem.
10.3. Jestliže pacient nemůže sám uplatnit práva uvedená v dokumentu, měl by se s těmito právy seznámit zákonný zástupce nebo osoba pověřená k tomuto účelu nemocným. Kde není ani zákonný zmocněnec ani pověřená osoba, měly by se hledat jiné způsoby pro zastupování nemocného.

Tato deklarace není zákonnou normou s vymahatelnými povinnostmi nebo právy,
je však vnímána jako základ kvalitnějšího života lidí s rakovinou.

Oslo, 29.června 2002


Osobni asistence.cz

poskytovatelé péče * asistenti pro osoby s postižením * aspekty péče o nemocné * aspekty péče o nemocné


Kdo má nárok na příspěvek na péči ??
Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby.
Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb nebo dětský domov, anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu; nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.
Dítě do jednoho roku na příspěvek na péči nárok nemá, ačkoliv výše uvedenou pomoc také potřebuje.
O příspěvku na péči rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.
Žádost o "příspěvek na péči" je možné podat na místně příslušné pobočce krajského Úřadu práce. Řízení o příspěvku by nemělo trvat déle než 90 dní, pro výplatu je rozhodný den podání žádosti, po jeho schválení bude vyplacen zpětně od data podání žádosti.

Jak se posuzuje nárok na příspěvek na péči ??
- řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele podané u krajské pobočky Úřadu práce
- zařazení do konkrétního stupně "závislosti" je přímo úměrné závažnosti nepříznivé sociální situace
- při posuzování nároku se bere v úvahu nepříznivý zdravotní stav žadatele
- na základě vyjádření praktického lékaře, odborných lékařů, případně funkčního vyšetření, zdravotní stav zhodnotí posudkový lékař ČSSZ v místě bydliště žadatele (v obci).
- dále krajská pobočka Úřadu práce provádí sociální šetření, při němž sociální pracovník v domácím prostředí zkoumá, jak je žadatel soběstačný a schopný samostatného života
- potřeba pomoci, tedy stupeň závislosti, vychází z činností běžného každodenního života, při nichž potřebuje žadatel o příspěvek pomoc nebo dohled.
Zvládání základních životních potřeb, které se posuzuje, je uvedeno ve vyhlášce 505/2006 Sb. k zákonu 108/2006 Sb. Ve vyhlášce jsou uvedeny postupy, které musí posuzovatelé dodržovat.

[16]